Pracovní úraz už neznamená automaticky „dvanáct platů odstupného“
Od června 2025 zákon rozlišuje jednorázovou náhradu podle § 271ca a odstupné podle § 67. Rozhoduje způsob i důvod skončení, příslušný posudek a u starších situací přechodná pravidla.
Organizační důvody a základní výše odstupného
Při výpovědi zaměstnavatele z organizačních důvodů nebo dohodě z týchž důvodů činí základní zákonné minimum jeden průměrný měsíční výdělek při trvání poměru kratším než rok, dva při trvání alespoň rok a méně než dva roky a tři při trvání alespoň dva roky.
Jde o minimální částky. Kolektivní smlouva, vnitřní předpis nebo individuální ujednání mohou přiznat více. Zohlednit se někdy musí i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele. Zvláštní pravidlo platí pro určité případy konta pracovní doby, proto jednoduchá tabulka nemusí pokrýt každou situaci.
Úraz, nemoc z povolání a jednorázová náhrada
Jestliže pracovní poměr končí výpovědí zaměstnavatele podle § 52 písm. d) nebo dohodou z téhož důvodu kvůli dlouhodobé ztrátě zdravotní způsobilosti způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením touto nemocí, uplatní se při splnění podmínek § 271ca náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.
Každá dlouhodobá nemoc tento nárok nezakládá. Je třeba prokázat relevantní příčinu a posoudit zdravotní podklady i způsob skončení. Jinou situací je dosažení nejvyšší přípustné expozice, u kterého zákon nadále upravuje odstupné nejméně ve výši dvanáctinásobku podle § 67.
Výpočet není prostým násobkem poslední výplaty
Rozhoduje pracovněprávní průměrný měsíční výdělek, nikoli částka, která naposledy přišla na účet. Zkoumáme rozhodné období, zahrnuté složky mzdy a případné použití pravděpodobného výdělku. Výpočet může ovlivnit delší nepřítomnost, mimořádné odměny nebo změny pracovního režimu.
Vedle toho samostatně zkontrolujeme poslední mzdu, nárokové bonusy a náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Případná náhrada mzdy při neplatném skončení nebo při okamžitém zrušení zaměstnancem má vlastní právní podmínky a nelze ji bez dalšího zaměňovat s odstupným.
Dohoda, splatnost a případné vracení
U dohody doporučujeme zachytit skutečný důvod skončení i finanční plnění konkrétně. Název platby není rozhodující, pokud její skutečný právní režim vyplývá z jiných okolností. Neurčitá formulace o „veškerém vypořádání“ může vytvořit zbytečný spor.
Odstupné se zpravidla vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení, pokud není písemně dohodnut zákonem přípustný jiný termín. Při brzkém návratu do pracovního poměru nebo na DPČ ke stejnému zaměstnavateli může vzniknout povinnost odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit.
Prověříme nárok ještě před podpisem
Naše kancelář pomáhá zaměstnancům i zaměstnavatelům s právním a finančním vyhodnocením odchodu. Porovnáme nabízenou částku se zákonnými nároky, navrhneme úpravu dohody a při neplacení připravíme výzvu či žalobu. U zdravotních důvodů propojíme posouzení s návaznými nároky z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Modelová situace
zdravotní důvod skrytý v obecné dohodě
Po uznané nemoci z povolání nabídne zaměstnavatel obecnou dohodu s malou jednorázovou částkou. Než ji zaměstnanec podepíše, je nutné prověřit příčinu dlouhodobé nezpůsobilosti a nárok podle § 271ca. Výsledek záleží na konkrétních posudcích a okolnostech skončení.
Co si připravit na konzultaci
- Výpověď nebo návrh dohody se skutečným důvodem skončení.
- Pracovní smlouva, historie zaměstnání a kolektivní pravidla.
- Mzdové podklady pro průměrný nebo pravděpodobný výdělek.
- Lékařské posudky a doklady o úrazu či nemoci z povolání.
S čím vám pomůže naše kancelář
- Určíme správný právní titul a výši plnění.
- Zkontrolujeme dohodu, výpočet i splatnost.
- Uplatníme nevyplacené nároky a posoudíme návazné odškodnění.
Časté otázky
Náleží odstupné při každém odchodu?
Ne. Zákonný nárok závisí na důvodu a způsobu skončení; další nárok může založit smlouva nebo vnitřní pravidlo.
Mám automaticky dvanáctinásobek při dlouhé pracovní neschopnosti?
Ne. U § 271ca je potřebná dlouhodobá nezpůsobilost z vymezené pracovní příčiny a odpovídající způsob skončení. Samotná délka neschopnosti nestačí.
Počítá se odstupné z čisté mzdy?
Zákon vychází z pracovněprávního průměrného měsíčního výdělku. Částku na účtu nelze bez dalšího použít jako základ násobku.
Právní souvislosti a zdroje
Zejména § 52, § 56 odst. 2, § 67 až 69, § 222, § 271ca a § 351 až 362 zákoníku práce; přechodná ustanovení zákona č. 120/2025 Sb.
Zákoník práce – aktuální znění na portálu MPSVMPSV: odstupnéMPSV: flexinovela a výpovědní dobaText poskytuje obecnou orientaci k tématu. Konkrétní řešení vychází z listin, okolností případu a příslušné právní úpravy.